Prostřednictvím souboru fotografií se olomouckým
divákům představí významný počin města Krakova, a to Podzemní muzeum, které sídlí na hlavním městském náměstí. Projekt
nazvaný „Podzemí rynku" je jednou z největších archeologických expozic v Evropě
vůbec. Soubor fotografií krakovského fotografa Wiesława Majky, přibližující tento výjimečný odborný počin, byl
již představen v řadě evropských měst a vždy jej doprovázel mimořádný zájem
veřejnosti. „V Olomouci vystavíme kromě
fotografií i výběr z archeologických nálezů a jejich kopií, veskrze předmětů
každodenní potřeby středověkého obyvatele města Krakova, které jsme si
vypůjčili z Historického muzea města Krakova," uvedla kurátorka
výstavy Martina Potůčková.
Archeologický výzkum na krakovském Rynku byl
zahájen v srpnu roku 2005 v souvislosti s výměnou povrchu a výstavbou
podzemních prostor určených pro účely krakovského Historického muzea. Podle
archeologa Cezary Buśka, který vedl výzkum lokality, se záhy ukázalo, že objevené
pozůstatky kamenných staveb by se mohly stát unikátní turistickou atrakcí. „Podzemní prostory se tak kompletně změnily
ve výstavní prostory. Expozice přitom namísto tradičních výstavních metod využívá
moderní vyjadřovací prostředky. Její řešení navrhovali profesionální scénografové,
fyzické modely a makety nahradily virtuální varianty a většina historických
předmětů je prezentována na dotykových obrazovkách ve formě trojrozměrných
obrazů," přiblížil Buśko. Expozici doplňují filmy o historii města a bohatá
sbírka středověké evropské ikonografie, která je nezpochybnitelným dokladem
toho, že Krakov býval ve středověku jednou z nejvýznamnějších evropských
metropolí a že životní úroveň krakovských měšťanů nebyla o nic horší než běžný
život obyvatel Londýna, Brugg, Paříže, Kolína nad Rýnem či Prahy. „Propojení multimediálních prostředků a
jedinečného souboru historických památek tvoří expozici, která má nejen vysokou
didaktickou hodnotu, ale také podněcuje představivost návštěvníků a
zprostředkovává jim reálie středověkého města," dodal archeolog.
Výběrové prezentace se v ambitu Arcidiecézního
muzea dočkají také výsledky archeologického výzkumu olomouckého Dolního náměstí,
který v letech 2011-2013 uskutečnil tým z odboru archeologie Národního
památkového ústavu územního odborného pracoviště v Olomouci pod vedením
Richarda Zatloukala. Výsledky výzkumu přitom přinesly mnohá překvapivá
zjištění, prokazující význam této lokality v kontextu středověké Olomouce a
také vysokou úroveň péče o veřejná prostranství v této době. „Díky jílovitému podloží se dochovalo velké
množství organických i kovových předmětů. Mezi vystavenými archeologickými
exponáty se objevuje například unikátní kolekce poutnických odznaků, sada
kupeckých závaží, fragment románské terakotové dlažby, šperky, drobné kovové
předměty a další," řekl
Zatloukal.
Prostor náměstí byl podle
zjištění archeologů osídlený již v pravěku, doloženy jsou aktivity
v raném středověku. S rostoucí intenzitou využívání plochy náměstí
jako tržiště po lokaci města ve druhé čtvrtině 13. století rostla i
mocnost „odpadních" vrstev, a to až do počátku novověku, kdy se úroveň náměstí
stabilizovala. „Nejstarší zjištěné nálezy
pocházejí z mladší doby bronzové a přináleží kultuře lužických
popelnicových polí. Podařilo se objevit asi deset žárových hrobů
s kremacemi uloženými v keramických urnách," popisoval Zatloukal.
Nejvýznamnější archeologické
nálezy však odborníci učinili v prostoru kolem Neptunovy kašny, kde nalezli
předpokládané základy kaple sv. Markéty. „Postupně
jsme odkryli půdorys malého jednolodního kostela zakončeného apsidou. Tento románský
kostel z druhé poloviny 12. století byl vložen do již existujícího kostrového
pohřebiště. Nepochybně nejunikátnějším nálezem je fragment románské terakotové
dlažby dochované uvnitř lodi kostela," doplnil archeolog. Existence
kamenného románského kostela podle něj svědčí o významu místa před udělením
městských práv a privilegií. Románsko-gotický kostel přetrval do počátku 15.
století, kdy k němu byla přistavěna kaple svaté Markéty. Tehdy byl původně
plochostropý kostel zaklenut, do jeho lodi vložen pilíř a po obvodu přistavěno
několik opěráků. Kostel i s kaplí sv. Markéty chátral, jak o tom svědčí
závazek bratrů kramářů z roku 1465, že budou kapli lépe udržovat. Jejich
snaha zřejmě nebyla dostatečná, a tak kostel s kaplí ve 20. letech 16.
století zcela zanikl.
Během archeologického
výzkumu Dolního náměstí bylo nalezeno 8 poutních odznaků ze 13.-14. století. Z
území České republiky je známo 13 poutních odznaků, přičemž jeden z nich
pochází rovněž z Dolního náměstí, z výzkumu v roce 1997. Jde o
zcela mimořádný soubor, který v České republice nemá obdoby. Podařilo se
již dohledat místa původu nalezených odznaků - 3 exempláře trůnící Panny Marie
s Ježíškem pocházejí z Cách, odznak s biskupskou postavou sv.
Serváce byl do Olomouce dopraven z Maastrichtu.
Konzervace nálezů z Dolního náměstí podle
Zatloukala dosud probíhá a je velmi pravděpodobné, že během jejich zpracování
dojde k dalším překvapivým objevům a určením. „I když byl na některých místech Dolního náměstí záchranný výzkum již
proveden, byl prozkoumán pouze prostor bezprostředně ohrožený stavbami. Předpokládáme,
že v okolí výkopů jsou i nadále zachované neporušené archeologické situace. Prostor
Dolního náměstí je jedním z mála míst v Olomouci, na kterých je plošně dochován
neporušený historický terén," uzavřel vedoucí archeologického výzkumu.
V souvislosti
s výstavou se ve dnech 4.-5. června v Arcidiecézním muzeu Olomouc
uskuteční mezinárodní seminář nazvaný Veřejné
prostory ve středověku. Prostor náměstí je z hlediska archeologie
v mnoha ohledech unikátní. Nebývá plošně porušen zástavbou a stává se tak
cenným zdrojem informací. Vzhledem k neopakovatelné příležitosti a
možnosti tento prostor prozkoumat velmi záleží na přístupu, jak z tohoto
zdroje něco uchovat i pro budoucí badatele. Archeologické výzkumy iniciované
stavebními úpravami městských centrálních ploch přinesly řadu poznatků mnohdy
překvapivých. Právě komparace přístupů i výsledků bádání je cílem tohoto
semináře, který pořádá Národní památkový ústav, ú. o. p. v Olomouci ve
spolupráci Univerzitou Palackého v Olomouci a Muzeem umění Olomouc.