Spor se zaměstnavatelem řeší u soudu jen minimum zaměstnanců. Šanci na úspěch má ale většina z nich

Nižší plat bez vědomí zaměstnance
Mzda může být sjednána v pracovní nebo kolektivní smlouvě. Není-li sjednána tímto způsobem, může ji zaměstnavatel jednostranně určit mzdovým výměrem. „Zaměstnavatel může snížit mzdu bez souhlasu zaměstnance, pokud je stanovena samostatným mzdovým výměrem. Ten však nesmí být vydán zpětně a mzda nesmí klesnout pod hranici zaručené mzdy. Zároveň musí být zachována i výše zákonných příplatků například za noční práci a respektován zákaz diskriminace. V situaci, kdy je výše mzdy sjednána přímo v pracovní smlouvě, nelze bez souhlasu zaměstnance mzdu snížit. Mzda stanovená kolektivní smlouvou může být snížena pouze se souhlasem odborů,“ uvedl Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.
Jak se bránit? Zákoník práce obsahuje ochranné ustanovení proti diskriminaci, které lze při snížení mzdy mzdovým výměrem využít. „Pokud zaměstnavatel mzdovým výměrem výrazně mzdu zaměstnanci sníží, může zaměstnanec rozhodnutí zaměstnavatele napadnout stížností. Ze zákoníku práce plyne, že za stejně složitou, odpovědnou a namáhavou práci při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce mají být zaměstnanci odměňováni rovnocenně. Mohli by se tedy se stížností obrátit na zaměstnavatele, v krajním případě i na inspektorát práce,“ doporučil Jiří Hartmann.

Po 15 dnech k soudu
V případě, že zaměstnavatel dluží zaměstnanci peníze, má zaměstnanec, vedle okamžitého zrušení pracovního poměru, možnost podat k příslušnému soudu žalobu o zaplacení dlužné mzdy. „Pokud zaměstnavatel nevyplatí zaměstnanci mzdu, plat, popřípadě jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti, je zaměstnanec oprávněn v souladu s občanským zákoníkem požadovat vedle částky, s jejíž výplatou je zaměstnavatel v prodlení, také úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády,“ uvedl Jiří Hartmann.

Vyhazov kvůli sociální síti?
Internet na pracovišti je dnes již běžnou záležitostí. Zaměstnavatelům ale stále více vadí jeho zneužívání pro soukromé aktivity, nejvíce „v žaludku“ jim leží pornografické stránky či trávení času na sociální síti Facebook. Podle studie, která proběhla v Číně, USA a Velké Británii, kvůli fotografii či komentáři na sociální síti přijde o práci jeden člověk z deseti. V Česku je prozatím situace jiná. „Nelichotivé vyjádření zaměstnance na sociálních sítích na adresu zaměstnavatele mimo pracovní dobu nelze vnímat jako porušení pracovní kázně. Zaměstnavatel proto nemůže z tohoto důvodu ukončit pracovní poměr se zaměstnancem,“ řekl Jiří Hartmann.

Od 1. ledna čekají zaměstnance i zaměstnavatele změny
Obchodní korporace mají prvních šest měsíců roku 2014 na to, aby se rozhodly, zda přistoupí k novým pravidlům nebo si budou chtít ponechat ta stará. Společnosti založené po 1. lednu 2014 se budou automaticky řídit novým zákonem. Vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli bude i nadále řešit zákoník práce. V lednu ale vstoupí v účinnost nový občanský zákoník, který zasáhne i do pracovněprávních vztahů.
„Například nadále bude možné uzavírat pracovní smlouvy s mladistvými pouze v případě, pokud dosáhnou 15 let věku a zároveň budou mít ukončenu povinnou školní docházkou. Novinkou podle nového občanského zákoníku bude právo rodičů nezletilého, který nedosáhl 16 let, rozvázat jeho pracovní poměr, pokud to bude nutné v zájmu vzdělávání, zdraví nebo vývoje nezletilého,“ řekl Jiří Hartmann.