V loňském
roce jste se blýskla v hodu oštěpem nejlepším světovým výkonem. Jak daleko
jste hodila a v jaké kategorii to bylo?
Ten hod měřil 55,55 metru. Hodila jsem jej oštěpem
s hmotností 500 gramů a byl to loni opravdu nejlepší světový výkon ve
starších žákyních, tedy v kategorii patnáctiletých.
Letos
vás čeká mistrovství světa, které je v červenci v americkém Eugene. Budete
tam největší favoritkou?
Favoritkou nejsem, protože budu soutěžit
v kategorii juniorů, takže některým mým soupeřkám bude 18 let. Věkový
rozdíl dvou roků je hodně znát. Navíc házíme těžším 600gramovým oštěpem. Musím
ale ještě na závodech hodit kvalifikační limit 52 metrů.
Čekají
vás letos i jiné závody?
V dubnu jedu na soustředění do Španělska hned
poté na do Ázerbájdžánu, kde se koná kvalifikace na olympiádu dětí a mládeže v Číně,
kerou považuji za hlavní závod sezóny. Abych se kvalifikovala, musím skončit do
sedmého místa a nesmí mě přehodit krajanka. Startovat totiž může jen jedna
závodnice za jednu zemi.
Máte
v Česku soupeřku, která by vás mohla ohrozit?
Mou soupeřkou je Natálie Durčáková z Olomouce,
která loni hodila 54,90 metru. Tak uvidíme, jak se bude dařit na závodech.
Naší
nejlepší oštěpařkou je Bára Špotáková. Zajímalo by mě, jestli je vaším vzorem.
Jasně. A také Honza Železný.
Potkala
jste se s nimi osobně?
Ještě ne. Bavil se s nimi ale můj trenér, oba
mě pozdravovali a ví o mně.
Chodíte
se dívat na oštěpaře, když hází na Zlaté tretře?
Na Tretru chodím každý rok a chystám se i letos,
pokud budu v Ostravě. Takový závod se nemůžu nechat ujít. Je
pravděpodobné, že Bára Špotáková tady bude závodit po mateřské dovolené.
Jak
často trénujete?
Každý den, někdy dvakrát denně. Obratnost a běhání
trénuji na stadionu za školou Porubská 832, jednou až dvakrát týdně házím
oštěpem na stadionu ve Vítkovicích a dvakrát týdně chodím do posilovny.
Když jedu na soustředění, tak oštěpem házíme denně.
Jste
členkou oddílu Atletika Poruba a zároveň Centra individuálních sportů Ostrava.
Jaký to pro vás má význam?
Centrum individuálních sportů podporuje nadějné
sportovce. Díky jejich finanční podpoře mohu jezdit na zahraniční soustředění, zajišťují
nám rehabilitace a také potravinové doplňky, které ale zatím nepoužívám.
Proč?
V tomto věku, kdy člověk roste, to není dobré.
Možná později. Ale vím, že je berou stejně staří sportovci ze Spojených států.
Jsou hodně motivováni, aby co nejdříve dosáhli úspěchy. V mladších
kategoriích házejí dále, ale většinou nevydrží a mezi staršími se už neprosadí.
A bývají také náchylnější ke zraněním.
Zajímalo
by mě, jestli v mládežnických kategoriích sportovci dopují. Probíhají tam
vůbec antidopingové kontroly a už byl někdo při dopingu přistižen?
Nevím o případu, že by někdo dopoval. Dopingoví
komisaři chodí i na naše závody, ale tam si vybírají. Asi zkontrolují toho, kdo
se jim zdá být podezřelý. Není to tak jako u dospělých, že by první tři šli na
kontrolu. Já zatím na žádné kontrole nebyla.
Jak
jste se vůbec dostala k oštěpu?
Ve třetí třídě jsem přestoupila na školu
v Porubské 832, která je sportovně zaměřená, protože už odmalička, od tří
let jsem hrála baseball a softbal. Házela jsem míčkem daleko, takže trenér
Stanislav Šuška mi navrhnul, ať zkusím oštěp. Docela mi to šlo, dostala jsem se
na mistrovství republiky, a přestože jsem byla nejmladší, skončila jsem třetí. Od
té doby se věnuji oštěpu i softbalu.
Kam
až jste to dotáhla v softbalu?
Začínala jsem v klubu Katalpa Ostrava a dostala se
do reprezentace. V reprezentaci se držím dodnes, hraji za juniorky a loni
jsme na mistrovství Evropy v Ostravě vybojovaly stříbrné medaile. Pak
následovalo mistrovství světa juniorek, kde hrají devatenáctileté holky a my
tam jako nejmladší tým patnáctiletých skončily desáté z 20. Letos
v srpnu mě čeká mistrovství Evropy v Holandsku. Hraji už druhou ligu
žen za Joudrs Praha pod trenérkou Evou Rychtaříkovu. Extraligu ještě hrát
nemůžu, ta se dá hrát až od 17 let. Svou sportovní budoucnost ale vidím spíše
v hodu oštěpem.
Vidím,
že časově to budete mít hodně náročné. Máte ještě nějaké další koníčky?
Ne, nic jiného se už stihnout nedá.
Ani
na odpolední diskotéka?
To fakt nestíhám. Přicházím domů pozdě, musím se
ještě učit. Když jsem na turnaji nebo závodech, jdeme si večer sednout a probereme
zápas. Ale to je vše. Navíc mezi juniorkami jsme měli přísného trenéra, ten nás
nenechal ponocovat.
Kdy
se vlastně stihnete učit do školy? Jak vůbec prospíváte?
Na základní škole jsem měla jen jednu dvojku. Teď jsem
v prvním ročníku sportovního gymnázia Dany a Emila Zátopkových v Zábřehu.
Mívám trojky. Kdybych nedělala sport, určitě bych měla jedničky a dvojky, ale
někdy na učení opravdu nezbývá tolik času, kolik by bylo potřeba. Proto ty
trojky.
Které
předměty vás baví a které naopak ne?
Má ráda angličtinu. Baví mě i matematiku, chápu ji, je
logická. Moc ráda nemám biologii, hlavně
rostliny nebo buňky, zato vše o člověku a jeho tělu mě zajímá. Nic moc není ani
chemie a fyzika.
Když
už se bavíme o škole, jak vnímáte své vrstevníky? Mě například připadá, že
dívky trochu zhrubly a naopak kluci jsou více zženštilí?
Je to tak. Já jsem také občas hrubá. Hlavně když se
mi něco nepodaří ve škole a vím, že na to mám. Občas padne nějaké to slovo...
Kluci bývají často citlivější než holky, berou vše hodně vážně, až přehnaně.
Líbí se mi ale, když na sebe dbají, když se pěkně oblékají a chodí upravení.
Nesmí se to samozřejmě přehánět. Navíc se mi zdá, že naše generace je hodně
líná. Všichni sedí u počítače, nesportují, kouří od 10 let...
Vy
sama moc času, třeba na populární facebook asi nemáte?
To je pravda, na facebooku moc často nejsem. Mrknu se
tam někdy ve škole, o přestávkách, někdy se tam podívám i během vyučování
(smích). Ale než odpoledne sedět u počítače, raději jdu ven. Stejně mi kvůli
tréninkům nezbývá moc času.
Kolik
máte na facebooku přátel?
Přesně nevím, něco přes 600.
Všechny
je přece nemůžete znát. Máte tam i cizí lidi?
To ne, všechny znám. Zdá se vám to hodně? Jiní mají
přátel více. Znám hodně lidí z atletiky a softbalu, mám tam i přátele
z ciziny, třeba z Kanady nebo Belgie. Se všemi jsem se osobně
setkala. S cizími lidmi bych nekomunikovala.
Profil
Nikol Tabačková se narodila 24. ledna 1998 v Ostravě. Od svých
tří let hraje softbal, v roce 2013 získala na mistrovství Evropy kadetek
v Ostravě stříbrnou medaili. Za pražský tým hraje druhou ligu žen. Oštěpu
se věnuje pod vedením trenéra Stanislava Šušky tři roky. V loňském roce
dosáhla nejlepšího světového výkonu v kategorii patnáctiletých hodem
dlouhým 55,55 metru. Loni také získala dva tituly mistryně republiky v žákovských
kategoriích, vyhrála Evropské hry a soutěž v hodu oštěpem
v mezinárodním atletickém utkání pěti středoevropských zemí.
V letošním roce se pokusí kvalifikovat na světovou olympiádu dětí a mládeže
v Číně a na mistrovství světa v USA.